Způsoby osvětlování fotografované scény

Pokud je pro vás obecný výklad způsobů osvětlování nošením dříví do lesa, můžete přejít rovnou na nabídku blesků nebo příslušenství pro blesky.

Na této stránce se budu obecně věnovat možnostem osvětlování fotografované scény. Budu se ovšem snažit psát maximálně prakticky, aby z toho mohl amatér rovnou čerpat potřebné informace. Pokud se někomu proto bude text zdát málo odborný a terminologie příliš zjednodušená, tímto se mu omlouvám. Text podřizuji účelu. Zájemce o hlubší studium látky pak odkazuji na odbornou literaturu a kurzy, pořádané pro veřejnost některými profesionálními fotografy. Výběr obojího je dostatečný. I starší učebnice fotografie z antikvariátu nebo z knihovny vašeho táty je dobrá - většina látky se příchodem digitální techniky přece nezměnila...

Světlo je ve fotografii "vším". Bez něj nevznikne žádný snímek. Ostatně, už sám název fotografie napovídá, čím se přitom "kreslí" - světlem. Základním způsobem osvětlení fotografované scény je přirozené světlo (zejména ze slunce). To ví každý, kdo už někdy vzal do ruky fotoaparát. Ne vždy se ale přirozeného světla dostává v dostatečné míře (případně vůbec) a musíte proto nasadit nějaké umělé osvětlení. Umělé osvětlení typicky využíváme v interiéru (např. ateliéru), ovšem nikoli jen tam. Zvláště v ateliéru je záměrem autora ovládnout světlo do té míry, že jeho přirozený zdroj musí zcela vyloučit a pracovat jen se zdroji umělými - ty má plně pod kontrolou.

Příklad: Fotografujete člověka (portrét) v exteriéru. A abyste nefotografovali jako úplný začátečník, napadne Vás, postavit portrétovanou osobu (model) šikmo zády ke směru dopadajícího světla. Má pěkně zezadu nasvícené vlasy (lesknou se na slunci) a za ní je světlé pozadí. Jenže, ouha. Obličej je na výsledném snímku mnohem tmavší, než byste potřebovali. Řešením s využitím přirozeného světla je použití odrazné desky, kterou připevníte na stojan, někam mimo záběr, např. vedle fotoaparátu a nasměrujete ji tak, aby odražené světlo dopadalo na tvář modelu. Nebo Vám odraznou desku bude držet asistent (asistentem je kdokoli schopný pochopit, co od něj žádáte, třeba i váš školou povinný syn). Chvíli si s nastavením desky pohrajete, než dosáhnete kýženého výsledku. A je to. (Pravda, trochu zjednodušuji umění portrétistů, ale zde se zabývám technickou stránkou fotografování, ne vlastním uměleckým projevem fotografa.) Druhou možností je využít blesk a na tvář modelu si posvítit bleskem. (Trvalé světlo asi hned tak nějaký amatér v exteriéru používat nebude.) Právě popsaný případ použití blesku se označuje jako fill-in flash (kdybyste to četli na nějakých anglicky psaných stránkách). O jednoduchém českém ekvivalentu nevím. Logika označení "fill-in" je v tom, že se bleskem "vyplňují" stinné partie fotografované scény.

V interiéru Vám prakticky nezbude jiná možnost než využít osvětlení umělého. Trvalé světlo je dobrá věc. Trvalým světlem je v podstatě jakákoli lampa (většinou se speciálním typem žárovky), která svítí, dokud je zapnutá (tedy "trvale"). Má jednu velkou výhodu. Snadno se směruje, protože okamžitě vidíte výsledek. Jenže - ruku na srdce - sada trvalých světel není tak úplně v možnostech amatéra. A to z více důvodů - kvůli velikosti těchto zařízení, nutnosti připojit je všechny nějakým způsobem ke zdroji napájení, možná i z důvodů finančních apod. A to, co se dříve k tomuto účelu dalo jako levná náhrada použít - kovové kloubové stolní lampy, do kterých jste našroubovali fotografické žárovky, už se dnes nevyrábí. (Alespoň nevím o ničem, co by nebylo z plastu, skutečně drželo nastavenou pozici a vydrželo trochu větší výkon žárovky.) Kdo má doma na půdě nějaké staré kovové stolní lampy, ještě je možná probudí k novému životu s fotografickými žárovkami. :-)

Fotografická žárovka je taková, která má nejspíše výrazně vyšší výkon (svítivost) než běžná žárovka, ale zcela jistě hlavně jasně danou teplotu chromatičnosti (barevnou teplotu). Obvykle buď někde kolem 3000K nebo jako "denní světlo" kolem 5500K (6000K). Kdo fotí černobíle, toho nemusí barevná teplota světla moc zajímat. Fotíte-li však barevně, musíte mít všechny světelné zdroje stejné teploty a této teplotě přizpůsobit záznamové médium. Tak, aby bílá byla bílá a ostatní barvy také měly svůj reálný odstín. Ve filmové éře se buď používal film vyvážený pro umělé světlo nebo korekční filtry. V digitální éře je situace snazší, použijete příslušné nastavení na fotoaparátu. Spíše však manuální, nežli autoamtické vyvážení bílé. Je to přesnější.

Blesk je naproti tomu malý, skladný a lze ho bez problémů vzít s sebou do brašny i když vyrážíte fotografovat ven. Existují v zásadě dva druhy blesků: Klasické studiové, které mívají tvar hranolu, případně trubky s velkým průměrem, na jejich přední straně je výbojka a nejspíše i tzv. pilotní žárovka. Ty jsou určeny výhradně pro montáž na robustní stojan a hodí se opravdu jen do ateliéru. (Jejich menší a lehčí varianty se dají s příslušným napájecím zdrojem/generátorem použít i v exteriéru, ale sotva to bude dělat amatér.) Těmi se s ohledem na zaměření svých stránek budu zabývat jen okrajově. A pak ty "normální", kompaktní, které se dají zasunout do sáněk ve fotoaparátu. S nimi se amatér běžně setkává. Když budu dále psát o "blescích", mám na mysli právě tato kompaktní zařízení. Případně zmíním výslovně, že mluvím o něčem jiném. Speciální podkategorií jsou makroblesky, o nichž se zmíním na stránce o makrofotografii. Blesk je tedy zařízení pro amatéra mnohem dostupnější, avšak práce s ním je oproti trvalému světlu obtížnější. Abyste viděli výsledek svého snažení, musíte pořídit snímek a na něm si ověřit, zda práce s bleskem byla správná nebo ne. Pravda, v éře digitální fotografie výsledek alespoň vidíte téměř okamžitě a testovací záběry Vás nestojí spoustu spotřebovaného filmového materiálu.

Z pohledu určení jsou blesky dvojího druhu:

• systémové, určené pro konkrétní značku fotoaparátu (=systém). Tedy blesky pro (systém) Canon, blesky pro (systém) Sony apod. Plnou funkci blesku můžete využít jen v rámci daného systému. Na jiném systému buď fungovat nebude vůbec nebo velmi omezeně (např. jen na plný výkon bez TTL);
• univerzální, určené pro široké spektrum fotoaparátů bez ohledu na značku. Jen je třeba mít na paměti, že všechny běžné fotoaparáty dnes využívají sáně standardního typu (ISO, standard hot shoe), zatímco fotoaparáty Sony vyráběné do nedávné doby používaly jako dědictví po Minoltě zvláštní sáně (iISO). Pro Sony tak buď musíte použít blesk, určený specielně pro sáně Sony/Minolta nebo běžný blesk připojit přes zvláštní adaptér. Pokud Vám někdo nabízí blesk, určený "pro všechny fotoaparáty" a Vy máte Sony, buďte na pozoru. Pokud si kupujete cokoli z oblasti blesků a máte fotoaparát Sony, musíte se před koupí ujistit, že je to kompatibilní se sáňkami na vašem fotoaparátu.

Co uživatele zajímá především, je funkce. Kromě možností naklápění, zoomování reflektoru atd., je to hlavně řízení výkonu blesku. Z tohoto hlediska je dělení zhruba následující:

• plně manuální blesk, tj. bez nastavitelné síly záblesku (full-power only). Tento blesk je sice nejlevnější, ale také nejméně vhodný. Blesk se odpálí vždy v plném výkonu a vy musíte správnou expozici vyřešit pomocí zaclonění objektivu a příslušným odstupem blesku od fotografovaného objektu. Odstup si musíte vypočítat ze směrného čísla a clony. (Směrné číslo, guide number, je parametr, který udává, jak silný je záblesk při plném výkonu. Směrné číslo = použitá clona * odstup blesku v metrech; vše při uváděné citlivosti v ISO). Tak například pro makrofotografii je proto na rozdíl od blesků uvedených pod dalšími body plně manuální blesk téměř nepoužitelný. Nebudete totiž s to přizpůsobit intenzitu osvětlení odstupem blesku, protože pak byste museli blesk umístit někam za sebe a vy sami nebo vaše technika (fotoaparát, stativ, objektiv) byste zase vrhli na fotografovanou scénu stín. Je lépe poohlédnout se po levném automatickém blesku (či TTL blesku, který má alespoň jeden režim popsaný pod dalšími body) z druhé ruky, než se trápit s neřiditelným bleskem. Máte-li více peněz, kupte si nový levný blesk se spolehlivým řízením výkonu (viz. dále);
• manuální blesk s řiditelným výkonem. Tedy sice stále manuální blesk, který už ale má možnost nastavit výkon na 1/1, 1/2, 1/4, 1/8 apod. Opravdu dobrý blesk dokáže snížit výkon až na 1/64 nebo i více. (Pochopitelně, záleží na jeho směrném čísle - u málo výkonného blesku stačí 1/16 nebo 1/32.) V tu chvíli se už dá dobře používat i na makrozáběry, resp. fotografování zblízka - i když je umístěn blízko fotografované scény, nepřesvětlí ji. Asi nejlepším a stále ještě levným zástupcem této kategorie blesků jsou Youngnuo YN-460 či YN-560 (zejména blesk verze YN-560II nebo YN-560III bych doporučil a také jej nabízím). Osobně bych viděl vhodné použití tohoto typu blesků pro makrofotografii (pokud umí blesk hodně snížit výkon) a pro produktovou fotografii - když třeba po večerech fotíte zboží pro malý e-shop vašeho kamaráda;
• automatický blesk. Tyto blesky prožívaly svou zlatou éru v době filmových fotoaparátů, před nástupem TTL měření. Proto zejména starší blesky tuto možnost mívají. Blesk při určování síly záblesku nijak nespolupracuje s fotoaparátem, ale používá vlastního senzoru k měření intenzity odraženého světla. Ukončí záblesk ve chvíli, kdy považuje množství světla za dostatečné. Blesk mívá na zadní straně tabulku, která vám říká, jakou clonu si máte na objektivu nastavit při dané citlivosti materiálu (resp. CMOS senzoru, ISO). O ostatní se postará blesk sám. V dnešní době se nedá říci, že by tento typ blesků poskytoval vždy stoprocentní výsledky, přece jen TTL to není, ale s trochou cviku se dá s digitálním fotoaparátem i s těmito blesky velmi slušně pracovat. (Někteří fotografové jsou naopak toho názoru, že automatické blesky předvádějí spolehlivější dávkování světla než mnohem dražší TTL blesky.) A rozhodně je takový blesk o mnoho lepší než manuální, neřiditelný. S tímto bleskem máte šanci udělat momentku, na rozdíl od blesků uvedených v předchozích dvou bodech. Nespornou výhodou tohoto typu blesků je to, že je můžete použít pro automatické nasvícení scény i v případě, že používáte nějaký manuální objektiv a Váš fotoaparát v tu chvíli vypíná TTL řízení blesku či dokonce vypne i expozimetr. Funguje to jednoduše: Na fotoaparátu nastavíte synchronizační čas pro blesk (většinou něco kolem 1/200, mrkněte do návodu k fotoaparátu nebo zvolte rovnou režim X, pokud jej Váš fotoaparát má), na objektivu nastavíte clonu podle toho, co Vám říká tabulka na blesku, zaostříte a zmáčknete spoušť. Blesk si s tím díky vlastnímu měření poradí. Pokud s výsledkem nejste zcela spokojeni, můžete pokus zopakovat s nižším nebo vyšším clonovým číslem nebo ISO. Mimochodem, většinu svého zboží na Aukru jsem fotil dvěma starými blesky Canon Speedlite 177A v automatickém režimu ve spojení s levným radiovým odpalovačem PT-16 (viz. nabídka odpalovačů). Vhodné použití tohoto typu blesků vidím všude tam, kde je potřeba automatika (která se dá navíc dobře korigovat pomocí clony a ISO), takže se nabízí hlavně obecné použití pro Vaše momentní portrétování doma i na toulkách přírodou apod.;
• TTL blesk. Tento typ blesku je suverénně nejdražší. Je dobrý, pokud je určen pro Vaši značku fotoaparátu. Pozor na to, staré blesky s TTL funkcí s digitálními zrcadlovkami nespolupracují, protože výrobci fotoaparátů v rámci zlevnění výroby už nemontují do těla fotoaparátu nutné součástky pro samostatné řízení výkonu blesku. Řízení výkonu tedy probíhá s využitím normálního expozimetru fotoaparátu. Blesk, který má spolupracovat v TTL režimu s Vaším fotoaparátem, tak musí být pro tento fotoaparát skutečně určen. Výrobci tyto blesky označují podle systému jako E-TTL, I-TTL, P-TTL atd. Podívejte se do manuálu svého fotoaparátu a podle toho si pořiďte blesk. (Tedy - pokud na něj seženete peníze, protože například nový TTL blesk se stejným směrným číslem a stejně kvalitní mechanickou konstrukcí jako YN-560II, stojí nejméně 3x až 4x tolik, co zmiňovaný YN-560II.) Mluvím o blescích, vyráběných přímo výrobci fotoaparátů. S druhovýrobou (Metz, Sigma, Yongnuo...) TTL blesků je trochu problém, protože výrobci fotoaparátů si řídící protokoly pečlivě střeží a druhovýrobci jsou tak odkázáni na reverzní inženýrství. A aby jim to výrobci fotoaparátů znepříjemnili, u nových modelů někdy pozmění kódy. U své techniky mají zajištěnu kompatibilitu, ale technika z druhovýroby je pak kompatibilní jen s některými fotoaparáty... Pokud si už pořizujete nový TTL blesk, vyberte si takový typ, který umožňuje nastavit také manuální režim s řízením výkonu (ale ne, že skončí už u 1/4!) nebo automatický režim (viz. výše). Pokud má jen TTL režim, pak jej v některých případech nejspíše vůbec nebudete moci použít. Při koupi z druhé ruky pak pochopitelně záleží na ceně. Třeba se Vám vyplatí koupě jednoho TTL blesku bez dalších režimů a dalšího blesku řiditelného nebo automatického. Budete-li chtít TTL blesk dálkově odpalovat, budete si muset pořídit buďto drahý TTL radiový odpalovač nebo TTL kabel (o dálkovém odpalování blesků si povíme dále).
  

Nejste-li si jisti, jaké odpalovací napětí má Váš starší blesk, pročtěte si jeho návod. Pokud tam neuspějete, mrkněte na stránku http://www.botzilla.com/photo/strobeVolts.html nebo http://dpanswers.com/roztr/volt_finder.php, kde autoři uvádějí odpalovací napětí u množství starších blesků. Pokud ani tam neuspějete, vezměte voltmetr, blesk nechte plně nabít a změřte napětí mezi kontakty v jeho patici. Nejste-li si ani tak úplně jisti, raději předpokládejte, že blesk je vysokonapěťový a mohl by poškodit fotoaparát. Řešením je pak nepřipojovat blesk k fotoaparátu přímo (=rovnou do sáněk, ale ani kabelem!), ale prostřednictvím radiového odpalovače. Vyberte si takový odpalovač, který vysoké napětí zvládne (viz. například moje nabídka Yongnuo RF-603II). Vzhledem k tomu, že blesk není elektricky připojen k fotoaparátu, fotoaparátu žádné nebezpečí nehrozí. (V nejhorším případě - kdybyste třeba udělali chybu v měření - by bylo po odpalovači, ale ne po fotoaparátu...)

Důležité upozornění: Nikdy nemiřte bleskem nikomu z blízka do obličeje, ani např. sobě při měření napětí v patici! Při náhodném odpálení blesku můžete oslepnout!

Stejně jako trvalé světlo, i blesk je vhodnější používat nikoli samostatně, kdy dává velmi "tvrdé" světlo, ale v nějaké modifikované podobě. Tvrdým světlem myslím velmi kontrastní osvětlení scény, kdy například obličej vašeho modelu je sice osvětlený řekněme dobře, ale model vrhá velmi nepřirozený, temný stín. Profesionálové proto používají fotografické deštníky, velké (studiové) difuzéry a podobně. Mám za to, že pro většinu amatérů je to málo použitelné řešení, hlavně kvůli neskladnosti. Pokud si něco takového přesto chcete koupit, není to problém na našem trhu opatřit a občas i za relativně přijatelnou cenu. Pro amatérské použití bych viděl jako velmi užitečné minimálně použití malého plastového difuzéru, který se podobá průsvitné vaničce a nasadí se rovnou na hlavu blesku. Výbojka pak svítí přes tento materiál a světlo se přirozeněji rozptýlí. (Difuzéry pro některé blesky nabízím na stránce Příslušenství k bleskům.) Můžete jej dát snadno do brašny a brát s sebou spolu s bleskem. Stejně tak, dobrý blesk má určité pomůcky k modifikaci světla již zabudované v hlavě (odrazná destička, příp. rozptylka k rozšíření světelného kužele při použití širokoúhlého objektivu). Tyto prostředky se také naučte využívat a blýskat odrazem od bílé stěny nebo od stropu. Více se k tomu dočtete v návodu daného blesku. Pak už si to jen musíte v praxi (s nějakým trpělivým modelem) vyzkoušet. Můžete také mrknout na některá instruktážní videa na serveru youtube. Nebo - ještě lépe - si kupte dobrou učebnici fotografie. :-)

Časem zjistíte, že pro opravdu kvalitní nasvícení scény pouze umělým světlem potřebujete blesků více. Alespoň dva, lépe však tři. (Například dva na vlastní objekt a třetí pro nasvícení pozadí.) Profesionálové často používají světel (blesků) ještě více. Proto si myslím, že než se vyčerpat koupí jednoho drahého TTL blesku, je lépe koupit si tři manuální a k nim příslušenství jako radiové odpalovače (viz dále), difuzéry apod. a nějaké použitelné stojany a už jen vyřešit upevnění blesků na ně. Přinese to vaší tvůrčí práci mnohem více možností. Některé příslušenství, zmíněné v tomto odstavci prodávám také, jiné nikoliv. Pokud je neprodávám, odkazuji tímto na dostatečnou nabídku na českém trhu.

Pokud už jste shledali důvod ke koupi externího blesku, máte dvě možnosti, jak jej umístit. Buď používat blesk na fotoaparátu, zasunutý do jeho sáněk (hot shoe) nebo mimo fotoaparát. Pokud se rozhodnete, používat blesk mimo fotoaparát, což Vám dává o mnoho více tvůrčí volnosti, pak budete muset řešit dvě základní otázky:

• jak blesk někam upevnit (pokud vám ho zrovna nedrží asistent). K tomuto účelu existují speciální stojany na (studiová) světla, dále se dají použít běžné fotografické stativy, stojánky, klipsny na nábytek apod. Stojánek, použitelný pro montáž blesku na běžný fotografický stativ nebo k postavení na jakoukoli rovnou plochu, nabízím na stránce Příslušenství k bleskům;
• jak blesk propojit s fotoaparátem (tj., aby se při stisku spouště odpálil).

Odpalování blesků je možno řešit různými způsoby. Pokud blesk zasunete do sáněk ve fotoaparátu, neřešíte nic. Kontakty blesku se propojí s kontakty fotoaparátu. Umístíte-li blesk mimo fotoaparát, přicházejí v úvahu tyto nejčastější způsoby:

• kabel. Propojit fotoaparát s bleskem pomocí kabelu je v principu nejspolehlivější možné řešení. Tedy... Pokud kabel není moc dlouhý a nepřekáží vám při práci. Používáte-li více blesků, v té změti kabelů snadno dojdete vy úrazu nebo vaše technika poškození (poté, co o některý z nich zakopnete). Stačí-li vám přenést vlastní odpalovací impulz, může to být kabel univerzální. Chcete-li odpalovat TTL blesk se vším všudy, musíte si koupit nikterak levný TTL kabel pro váš systém;
• optické odpalování. S tím se většinou setkáte pod pojmy "master/slave" a "servo". Obecně vzato, Master je tzv. řídící blesk, který je přímo připojený k fotoaparátu a vysílá řídící záblesk. Může to být i vestavěný blesk fotoaparátu. Slave nebo Servo je tzv. podřízený blesk, který svým optickým senzorem sleduje úroveň světla v prostoru a stoupne-li prudce jeho intenzita (řídící blesk vypálil), odpálí se také. Toto všechno probíhá ve zlomcích vteřiny. V praxi pak máte během otevření závěrky scénu osvětlenou všemi blesky, takto propojenými. Žádné kabely. Zatímco pojem servo bývá vyhrazen jednoduchému odpálení bez jakéhokoli řízení výkonu podřízeného blesku (ten ovšem může být výkonově řízen - např. manuálním nastavením výkonu nebo svým vestavěným automatickým režimem; není však co do výkonu řízen zábleskem řídícího blesku), pojem slave se používá většinou u TTL blesků, které jsou takto řízeny i co do výkonu (délky záblesku). Blesků, které mají servo režim, je k dispozici celá řada. Toto řešení odpalování může být svým způsobem nejlevnější. Ovšem nevždy je dost spolehlivé. To proto, že změna intenzity světla může mít jiné důvody než vypálení řídícího záblesku a nebo máte v prostoru už tak dost světla a senzor podřízeného blesku to nedokáže rozlišit. Optické odpalování je nejlepší používat v interiéru, kde není mnoho jiného světla. Sluší se znovu zdůraznit, že nové systémové blesky se mohou navzájem opticky plně řídit v TTL režimu (to je pak právě master/slave). Ale jsme u otázky, kolik TTL blesků s bezdrátovým režimem si pořídíte, až uvidíte ceník jejich výrobce. Na posledním místě zmíním, že optické odpalování je klasickým způsobem odpalování studiových blesků - až na pár výjimek z poslední doby se užívá vždy jen prostý odpal (servo), jelikož u studiových blesků se manuální nastavení výkonu na besku samotném předpokládá;
• radiové odpalování. Radiové odpalování je systém, kdy je do sáněk fotoaparátu připojena jedna část odpalovače (vysílač) a k blesku je připojena druhá (přijímač). Vlastní odpálení blesku pak proběhne tak, že vysílač přijme ze sáněk odpalovací impulz, převede jej na radiový signál příslušné frekvence a vyšle jej. Přijímač jej přijme a převede jej na odpalovací impulz, přivedený do patice blesku. Opět všechno ve zlomcích vteřiny. Tímto způsobem lze připojit k fotoaparátu (teoreticky) neomezené množství blesků a blesky přitom na sebe "nemusejí vidět". Tedy, mezi fotoaparátem a bleskem mohou být překážky jako stínící stěny apod., protože mezi blesky se nepřenáší optický impulz. Odpalovače fungují v různých frekvenčních pásmech, často mají více kanálů (přirovnal bych to k televizi) a kromě vlastního odpalovacího impulzu mohou přenášet i další funkce. TTL odpalovače, určené pro konkrétní systém, pak přenášejí kompletní TTL komunikaci. Pro amatérské použití se jeví jako rozumné použití jednodušších odpalovačů, které se dají pořídit za rozumné peníze. Moje nabídka odpalovačů je uvedena níže. Všechno má své výhody i nevýhody - radiové odpalovače tak v poměrně vzácných případech mohou být náchylné na rušení na své frekvenci (proto mívají více kanálů) a také je třeba je zvlášť napájet bateriemi. Přesto však se mi jeví radiové odpalování po všech stránkách jako nejlepší možné řešení.

Můj sortiment v oblasti osvětlování:

Blesky

Radiové odpalovače blesků

Příslušenství k bleskům

(Snažím se jako alternativu pro amatéry nabídnout i nějaké dobré použité blesky za rozumnou cenu. Vždy záleží na možnostech nákupu, takže sledujte moje aktuální nabídky na Aukru. Použité zboží je vždy jako použité řádně označeno.)

Jít na stranu se sortimentem zboží

Zpět na úvodní stranu